Ahoj!
Pro dnešek mě napadlo, říct Vám, kdo opravdu jsem... Ano, ve skutečnosti jsem...
...zcela obyčejná Charlotte Evans, žijící v ČR pod jiným jménem :D
Napadlo Vás kliknout na Celý článek? Jo? Vy mě chcete zabít! Co já Vám sem teď mám psát?! Myslela jsem, že Vás hezky odbudu a ono... taková ta hnědá věc, která strašně smrdí... :P
No dobře, když už jste se namáhali, a proklikali se až sem, prásknu Vám sem něco o mém druhém, čarodějném protějšku... Ano, mám dva čarodějné protějšky. Jedním je malá Charlie, o které už něco víte, a tím druhým je velká Lotte. Vskutku, je to s ní tak, jak jsem to psala, když jsem se přihlašovala k Lily do povídky... Nevím ovšem, co se mnou tato mladá, ale ďábelská spisovatelka provede, takže Vám radši napíšu, co se se mnou (nebo tedy s oním čarodějným protějškem) stalo doopravdy... - A to přímo z jejího deníku, který jsem však stále nenašla celý...
Charlotte Océane Evansová se narodila dne 17.1.1960 v Paříži. Jejími rodiči byli Julie DeNotione a Alexandre Evans, který byl pra-strýčkem u nás více známé Lilyany Evansové - tj. bratrancem její matky.
Lotte chodila až do svých jedenácti let na 6. základní školu nedaleko jejich domu. Pak ovšem dostala dopis z Krásnohůlek o jejím nástupu do školy.
Nikdy v Krásnohůlkách nezapadla. Byla příliš málo dokonalá. Příliš lidská. A taky příliš jiná.
"Osvobození" přišlo, když jí bylo patnáct. Tehdy se dozvěděla, že jejího otce zabili Smrtijedi, a tak jim matka prostě sbalila a odjely do Anglie k jediným příbuzným, které měly.
Do pátého ročníku tedy Lotte nastoupila v Bradavicích, kde byla zařazena do Havraspáru.
Nebyla moc oblíbená. Stejně jako v Krásnohůlkách. Proto i ona začala být šikanována Poberty stejně jako jistý Severus Snape, navzdory pokusům o její obranu od Lily Evansové.
Nijak jí ono šikanování nevadilo. Byla na něj zvyklá... Jenže... Jednoho dne si zčistajasna začala více všímat Siriuse Blacka a dokonce se jí onen... ehm ehm píp... začal líbit.
Málem se kvůli tomu zabila, jak byla zoufalá. Pak ovšem zoufalství vystřídal vztek na Siriuse Blacka, takže najednou, když za ní přišli Pobertové se svými hloupými řečmi, byla schopná se jim postavit, a taky to udělala.
To, jak na ně křičela, především tedy na jednoho nejmenovaného z dlouhými černými vlasy, se brzy rozneslo po celé škole a tak začala být respektována a nikdo se jí radši už nesmál.
Ano, žila by si skvěle, kdy by jeden, opět nejmenovaný, magor nechtěl zkusit, jestli ta stydlivá Lotte přeci jen zemřela úplně, nebo se ještě někde v té chladné holce skrývá a bojí se vykouknout na povrch.
Vzhledem k tomu, že se již předtím Lotty líbil, nedalo mu to moc práce, a začali spolu chodit.
Pár měsíců na to, v půlce sedmého ročníku, ho to ale najednou přestalo bavit, a rozhodl se, že Charlotte co nejvíc pokoří. A to tak, že se s ní rozejde.
Parchant! Lotte ho však prohlédla, a i když bolestně, ukončila jejich chození sama. Až do konce školního roku zůstávala sama, a s nikým nemluvila, a po složení OVCEí se vrátila do rodné Francie, kde si taky našla práci.
Nikdy nezjistila, kde vzal její adresu, avšak, Sirius jí napsal omluvný dopis. A tak začalo jejich krátké dopisování. Pak ale jednoho dne, 30.října 1981, jí přišel poslední dopis na který, ať se snažila jakkoliv, prostě nešla poslat odpověď.
Až o několik let se dozvěděla, co se stalo se Siriusem Blackem. A to až tehdy, kdy utekl z Azkabanu.
Rok se po něm pátralo, na čemž ona měla taky podíl, protože se chtěla pomstít za to, co jí udělal. Když však stál na prahu jejího domu s prosbou, jestli by ho zde nemohla ukrýt, neodolala.
No, snášejí se zatím dobře, co ale bude dál?
Bohužel, zatím jsem nenašla další zprávy o nich, ale určitě se časem něco najde ;-)


Jééé... :) Máte krásný příběh. :) Jak skončí? :)