...Nenávisti

24. září 2011 v 17:44 | Charlotte Evans |  S očima plnýma...
Aloha!
Další povídkou, kterou přidávám je ...Nenávisti... Dávám ji sem, protože má opravdu netradičního hlavního hrdinu... - Víte koho? No jóóó! Arguse Filche! Proč je tak zlý? Proč se k žákům chová, jak se chová? O tom je tato povídka! O tom, jak sedmadvacetiletý Argus začne se studenty vést takovou menší válku... A jak už jsem psala u minulé povídky, každý komentář potěší!!!
Aloha! Charlotte Evans.




Procházel se chodbami pustého hradu a dumal. Dumal proč to tak musí být. Proč zrovna on teď nemůže sedět v lavici a poslouchat alespoň nudný výklad profesora Binnse. Jé, co by za to dal! Přistoupil ke dveřím učebny Přeměňování a přiložil na ně ucho.
"…musí být zaregistrováni na Ministerstvu, protože za nelegální zvěromágství se dá zavřít i do Azkabanu."
Zasnil se. Jak by se mu líbilo, kdyby byl čaroděj. Čaroděj a zvěromág. Představoval si sám sebe, jak se mění v kocoura a pak nerušeně bloumá hradem. Při této představě zrůžověl. Připadal si jako dítě nachytané na cizím ovoci. On nemůže! Nemůže být zvěromág! Nemůže, protože to by musel být čaroděj! A to on není! Není a nemůže jím být.
Mlčky vytáhl své kapesní hodinky a podíval se na ně. Hrome! Už před třemi minutami měl zvonit konec hodiny. Hodinky si narychlo zasunul do náprsní kapsy a rozeběhl se k malé věži se zvonem, jež sousedila s Astronomickou.
BIM! BAM! Vyzváněl zvon oznamující konec hodiny. BIM! BAM! Všichni žáci tento zvuk milovali, jen on ne. Nenáviděl chvíli, kdy učitelé přerušili svůj výklad a on už nemohl poslouchat, co se jiní učí. Nicméně seběhl dolů a probíhal davy studentů, které se hrnuly z jedné hodiny na druhou.
Dokonce tam někde v davu zahlédl i JI! Hned poznal záplavu rudých vlasů za náručí plnou učebnic. Byla sice o deset let mladší než on sám, ale bavila se s ním jako s vrstevníkem. Rozuměla mu. Byla ale asi jediná na světě.
Pozdravila ho: "Ahoj, Argu!"
"Ahoj, Lil!" opověděl jí s úsměvem a pak dodal: "Nechceš pomoct s těma učebnicema?"
"Jasně…" přikývla s úsměvem a vrazila mu učebnice na Studium mudlů, Přeměňování a Věštění z čísel. On si je se zaujatě prohlížel.
Když spatřila jeho zájem, prohodila: "Jestli chceš, můžu ti je někdy půjčit a ty si je můžeš prohlídnout."
On se jen šťastně usmál a poděkoval: "Díky, určitě si je někdy půjčím."
Pak šli jen mlčky vedle sebe a během chviličky byli u učebny Přeměňování, od které Argus před deseti minutami utekl. Tam pak předal Lily její učebnice, a ta mu poděkovala a dala mu malou pusu na tvář. On zrůžověl, a pořád si ten okamžik, kdy se jeho tvář setkala s jejími rty, přehrával. Byl jako v transu. Z toho ho však vyvedl nenávistný pohled Jamese Pottera.
Argie tomu nerozuměl. Byli přeci přátelé. Co mu to přelítlo přes nos? Pokrčil rameny a radši se vydal k učebně Kouzelných formulí. Když se přibližoval, uviděl skupinu Zmijozelských, v jejichž čele stál jindy ledově klidný Lucius Malfoy, který teď ale naštvaně rozhazoval rukama.
"…100 bodů! Ta stará kráva! Co si to dovoluje! Odebrat Zmijozelu 100 bodů a MĚ dát školní trest!"
"Je to kráva!" zopakoval poslušně Crabbe. "Jo, strašná a stará!" sestavil větu i Goyle.
"No jo, ale nestihla by mi dát trest, kdyby ten debil Filch aspoň uměl koukat na hodinky, když už nic jinýho!"
Argus cítil, jak rudne. Tímto nápadným zbarvením však na sebe upoutal pozornost Goyla, který předtím pozoroval mouchu poletující mu před obličejem.
"Hele!" vypravil ze sebe. Vypadalo to, že jeho mozek dostal zabrat jen tím, aby pohnul tou obrovskou čelistí a vypravil ze sebe toto slovo.
Malfoy se otočil.
"A heleme se, Filchíku! Zrovna se tu o tobě bavíme!"
"Já vím!" ucedil Arg.
"Chtělo by to, aby sis zapamatoval, v kolik zvonit, ne?" Malfoy přejel ne zrovna tázavým pohledem skupinu studentů za ním.
"Ukaž mu, proč by měl zvonit včas!" vyhrkla Belatrix.
Malfoy se ledově usmál, napřáhl hůlku a lenivě pronesl: "Crucio."
Argus byl v tu chvíli tak ohromen, že se nedokázal pohnout a paprsek rudého světla do něj narazil plnou silou.
Bolelo to! Bolelo to víc, než cokoli v životě! Bylo to, jako kdyby mu někdo dával rány železným stokilovým závažím a přitom ho do těla bodal tisíci malých jehliček. Ale nebyla to jen vnější bolest. Cítil nějaký tlak na mozku. Teď byl asi ještě méně schopný vyjadřování než Goyle.
Po chvíli bolest povolila. Argus mlčky zvedl oči ke svému trapiteli.
"Tak se braň, ty smrade! Když už neumíš dělat pořádně školníka, tak bys mohl aspoň umět bojovat, ne?"
"J-já nemůžu." vypravil ze sebe Arg.
"Proč?" zachechtal se Malfoy.
"N-nemůžu."
"No, tak když se nebráníš, asi ti to nevadí… Takže si to můžem zkusit znova. Crucio!"
A už to tu bylo zas! Znova ta bolest. V mnohém se podobala té první, ale nebyla stejná. Byla… menší? Udiveně přelétl pohledem skupinu Zmijozelských, až utkvěl pohledem na chlapci s hákovitým nosem a mastnými vlasy. V očích ostatních byla jen krutost. V jeho ale Argus spatřil… Bolest? Soucit? Nesouhlas s Malfoyovým jednáním? Byl jeho jediná naděje, a tak na něj vrhl pořádný prosebný pohled a modlil se, aby nebyl stejně krutý jako ostatní. Doufal, že mu pomůže.
Kdyby byl Argus věděl, co se odehrává v Severusově hlavě… Argus mu připomínal sebe ve spárech Pottera a Blacka. Věděl, jaké to je být takto ponižován. Nadechl se a sebevědomým hlasem prohlásil: "Luciusi, přece se nebudeme zahazovat s takovou špínou!"
"Máš pravdu," uznal Lucius a sklonil hůlku.
Severus ještě přelétl jejich zuboženého mladého školníka neklidným pohledem a odvrátil se. Ani ostatní Zmijozelští už na něj nekoukali. Jen Malfoy ho stále propaloval pohledem, až po hodné chvíli mu oznámil: "Jestli příště zase dostanu kvůli tobě školní trest,víš, co bude následovat!" pak už si ho Lucius nevšímal.
Arg se namáhavě zvedl z podlahy. Všechno ho bolelo, ale byl vděčný tomu Zmijozelákovi, jenž mu zachránil život. Radši rychle opustil chodbu a vydal se do své školníkovské kanceláře.
*-*-*-*-*
"Flirtoval s ní! Vážně s ní flirtoval, Tichošlápku! A dala mu pusu!"
Na posteli v chlapecké ložnici seděli dva kluci. Oba měli černé vlasy s tím rozdílem, že jeden je měl jako vrabčí hnízdo a druhý dlouhé a učesané s jakousi nedbalou elegancí. Elegán dal kamarádovi ruku na rameno a prohlásil: "Prosimtě, vždyť je mladej, tak co čekáš!"
"No jo, ale on balí Evansovou!" zaskučel v odpověď ten rozcuchaný s brýlemi.
"Podívej se, Dvanácteráku, na škole je spousta pěkných holek, který by ti hned skočily kolem krku, jen kdybys na ně jedinkrát promluvil. Tak proč chceš, proboha, Evansovou?"
"Protože ona je… dokonalá… Ty vlasy. Ty oči. Ten úsměv."
"Tak to by stačilo! Vždyť Argus je kamarád, měl bys mu to přát."
"Ať si najde někoho jinýho! Ne Evansovou!" opakoval trucovitě Dvanácterák.
"A řekls mu, že je Evansová tvoje?"
"A to musím?" vykulil oči.
"Jo, musíš! Tak řekl?"
"Jo!" zalhal James, "a úplně jasně!"
"Tak to chce pomstu!" zašklebil se Tichošlápek.
"Jasně, brácho!"
*-*-*-*-*
Argus už se těšil, jak se ve své kanceláři svalí do křesla a dá si šálek čaje. To Malfoy přehnal! Za ředitelem ale jít nechtěl - nechtěl vypadat jako slaboch, který se neubrání sedmnáctiletému studentovi.
S těmito myšlenkami bral za kliku do svého "kabinetu". Když ale otevřel dveře, vyvalil se na něj hnusný zápach. Bomby hnojůvky! Došlo mu. Vrhl se k oknu, aby ho otevřel, když spatřil, že dvě tabulky jsou rozbité. Radši okno otevřel a rozhodl se udělat si šálek čaje na uklidnění.
Jakmile se ale čajníku dotknul, čajník ho kousl. Zkoušel se ho dotknout na různých místech, ale pokaždé se stejným výsledkem. Když už měl ruku celou pokousanou, zmoženě se posadil do křesla. To však, jakmile ucítilo, že se na něj někdo posadil, začalo jezdit po místnosti. Argus jen tak tak seskočil a vyběhl na chodbu, zavřel dveře a zhroutil se opřený o ně.
*-*-*-*-*
"Ty hnojůvky bude vyvětrávat minimálně týden!" smál se Sirius.
"Hmm, zajímalo by mě, jak dlouho vydrží to křeslo…" ušklíbl se James.
"Jaké křeslo???" byl zmatený Sirius.
"Jen to jeho, na které jsem použil oživovací kouzlo."
"Co? Myslel jsem, že ta pomsta budou jen ty hnojůvky. Přidals tam kromě toho křesla ještě něco?"
"No, kousavý čajník. Jo, a ještě jsem rozbil okno…"
"No tak to bude průšvih!" vydechl Tichošlápek a ani netušil, jak moc velkou má pravdu!
*-*-*-*-*
Argusovi se zatřepala víčka a pomalu otevřel oči. Chvíli byl zmatený - Proč je, u Merlinových kalhot, na chodbě? Po chvíli si ale vzpomněl na události posledních hodin a zatnul zuby.
"No počkejte, vy malí smradi! Natáhnout vás na skřipec! Zbít vás do bezvědomí! Počkejte, vy šmejdi prťaví, vy uvidíte, kdo je Argus Filch! Já se pomstím!"
=*=
A u toho už zůstalo. I když Lucius Malfoy i James Potter vyšli školu, Filch se mstil pořád dál. Už to nebyl ten mladý přívětivý školník Argus. Byl to jen ten tvrdý a neúprosný trapič Filch!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Rose Rose | Web | 10. října 2011 v 16:40 | Reagovat

Tak Malfoy bol poriadne hnusný. Ách a chudák Filch. Nikdy som sa nezamýšlala nad tým že prečo bol taký...mrzutý. Velmi pekná poviedka. :-)

2 Charlotte Evans Charlotte Evans | E-mail | Web | 10. října 2011 v 16:41 | Reagovat

[1]: Já jsem se zamyslela... Když už se lidi zamýšlí nad Severusem, tak proč ne nad Argiem... ;-)

3 Girl Girl | 16. října 2011 v 13:32 | Reagovat

Chudák Arg.... Jamese bych nakopala někam.

4 Charlotte Evans Charlotte Evans | E-mail | Web | 16. října 2011 v 17:05 | Reagovat

[3]: Zamilovaní jsou všehoschopní... :-( ;-)

5 Michelle Lilian Black Michelle Lilian Black | Web | 26. října 2011 v 13:34 | Reagovat

wáááu. Tak to je hustýýý. To jsem nečekala,že by ta nenávist byla kvůli Jamesovi a Sirimu. Ale je to dokonalý :-D

6 Charlotte Evans Charlotte Evans | E-mail | Web | 26. října 2011 v 13:37 | Reagovat

[5]: Díky moc... Jen to všechno ale nedávej za vinu Sirimu a Jamesovi... - Může za to taky Lucík... :-)

7 Annie Annie | 3. prosince 2011 v 20:49 | Reagovat

Tak to je úžasný! Ty tvoje nápady jsou prostě super! Mě by nikdy nenapadlo zamyslet se nad tím, proč je Filch takový.... Je to úžasný nápad :-) a líbí se mi, jak James žárlí :-D .

8 Charlotte Evans Charlotte Evans | E-mail | Web | 3. prosince 2011 v 20:53 | Reagovat

[7]: Díky :-) Snažila jsem se o nějakou originalitu :-)

9 Mrs.Malfrangerová Mrs.Malfrangerová | Web | 11. prosince 2011 v 9:56 | Reagovat

Téda,to je vážně super :) Uplně to sedí k jeho povaze :) Velmi skvěle zpracovaný originální nápad :)

10 Charlotte Evans Charlotte Evans | E-mail | Web | 11. prosince 2011 v 10:04 | Reagovat

[9]: Díky moc :-)

11 Juliet Rocks Juliet Rocks | Web | 20. prosince 2011 v 18:25 | Reagovat

Hezky! Ta myšlenka se mi moc líbí. Že kvůli jednomu pokaženému dni změníš názor na všechny a navždycky. :) Moc pěkné. :) I když zase musím připomenout... Co všichni vidí na Lily? :D Ne, jasně, pokuď se s ním bavila... :) Tak to pak jo. :)

12 Charlotte Evans Charlotte Evans | E-mail | Web | 20. prosince 2011 v 19:13 | Reagovat

[11]: Já nechápu, proč máte všichni na ty dva názor jak Dvanácterák - prostě Lil byla pohodářka, co se bavila s každým, no :-)

13 Juliet Rocks Juliet Rocks | Web | 20. prosince 2011 v 20:46 | Reagovat

[12]: Jó, to jó. Ale že jí prostě každej miloval... Tak jsem to myslela. ;)

14 Mai Mai | Web | 16. ledna 2012 v 21:57 | Reagovat

docela drsný. no jo, jedinej den, a zkazí celej život. i když někdy to je věc, která nejde odestát. například když si ublížíš a pak už si nemůžeš sama sebe vážit.

15 Beltrix Beltrix | Web | 12. listopadu 2012 v 18:44 | Reagovat

Velmi zajímavý. Obzvlášť proto, že Filch je jen málokdy hlavní postavou povídek. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama