Nech mě jít... - PROLOG

27. září 2011 v 15:57 | Charlotte Evans |  Nech mě jít...
Zdravím všechny! - dobrovolné i nedobrovolné návštěvníky blogu!
Díky Zasněné jsem se rozhodla zveřejnit prolog k nové kapitolovce - Black+White=Grey. A také jsem se rozhodla tuto kapitolku také Zasněné věnovat - snad se jí bude líbit natolik, že ji věnováním neurazím... Jo, a mám pro vás jednu zprávu! Nevím, jestli je dobrá, nebo špatná... Už tu nebudu sama! Přibydou tu snad nějaké povídky od Katie Johnosnové. - To by se dalo brát jako dobrá zpráva... Ta špatná ale je, že Katie nemá tak snadný přístup k počítači a internetu, jako já, takže přesto, že slíbila, že se něco pokusí přidat už zítra na státní svátek, nevím, jestli se jí to povede, takže všichni povinně držte palce!!! Teď už ale můžete začít číst...
Čááááu! Vaše Charlie...



"…Byla to tenkrát legrace a váš otec se svým nejlepším kamarádem na tom měli největší podíl…" dovyprávěla jakási hnědovlasá žena a usmála se na chlapce a dívku před sebou.
Dívčiny doširoka rozevřené modré oči vyvolaly úsměv i u chlapce s černými vlasy padajícími do očí, sedícího vedle ní: "Ale El! Vždyť jsme tuhle historku slyšeli už stokrát, proč tě to pokaždé tak bere?!"
Elizabeth stydlivě sklopila oči a tiše podotkla: "Je to to jediné, co nám máma o tátovi kdy vyprávěla…" "Hmmm… Máš vlastně pravdu. Mami, proč pokaždé, když zavedeme řeč na tátu, odvedeš ji pryč?"
"On… Ublížil mi…" pokývala vážně hlavou jejich matka.
"Co udělal, mami?"
"Nechci se o tom bavit!"
"Ale proč? A… Proč se o nás nikdy nezajímal?"
"Byl prostě takový."
"Jaký?"
"Jako ty, Williame…" odpověděla tiše matka.
Will vykulil oči: "Já bych nikdy nikomu blízkému tohle neudělal!"
"Nebuď si tím tak jistý. Ty, i Beth máte v sobě mnoho z vašeho otce, ale ty víc. Jsi mu totiž podobný nejen povahou, ale i vzhledem. Ve tvém věku taky tak vypadal… A nemysli si, uměl toho využít." bylo to poprvé, co se matka El a Willa ve spojitosti s NÍM zasmála.
"A… Proč… Proč se o nás nikdy nestaral?"
"Nevím." zavrtěla hlavou, ale když se na ni Is podívala, uhnula očima.
"A kde je teď?"chtěl vědět William.
"V… V Anglii." prozradila váhavě matka.
"Ale kde?"
"On… Pomáhá prý v Řádu. Ve Fénixově řádu."
"A -" chtěl se ještě zeptat na něco Will, ale najednou se rozlétly dveře a dovnitř vběhla spousta lidí v maskách.
"Tady je ta malá zrádcovská šmejdka!" rozlehl se obývacím pokojem skřípavý hlas.
"Black! Jmenuje se Sirius Black!" vyhrkla tiše matka, načež se zhroutila k zemi zasažena jakýmsi bronzovým paprskem.
William se ohlédl na sestru, popadl ji za paži a přemístil se i s ní pryč, jak ho to matka učila.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Zasněná* Zasněná* | Web | 28. září 2011 v 12:41 | Reagovat

Páni! Jestli budeš pokračovat takhle úžasně, tak se určitě neurazím. Vyvíjí se to fakt dobře. Strašně moc se těším na první kapču. ;-)

2 Charlotte Evans Charlotte Evans | Web | 28. září 2011 v 13:55 | Reagovat

[1]: Se těš - už je napsaná... Jen jsem zatím byla líná, zveřejnit ji :D

3 Tinna Tinna | Web | 16. prosince 2011 v 18:57 | Reagovat

wow... ten prolog je vážně skvělý.. už se jdu rychle vrhnout na pokračování :-)

4 Charlotte Evans Charlotte Evans | E-mail | Web | 16. prosince 2011 v 19:25 | Reagovat
5 Bazalka Bazalka | Web | 23. února 2012 v 18:48 | Reagovat

super prolog hned mne vtáhl do děje

6 Annie Annie | 28. února 2012 v 14:35 | Reagovat

Charlie! *chytá se za srdce* To je úžasné! Musím si to hned jít přečíst! Páni! Nádhera. ;-)

7 NikaRoovy NikaRoovy | Web | 27. května 2012 v 22:00 | Reagovat

Úžasný začátek! Píšeš vážně nádherně!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama